Schwa!! This or this? ^^ - 24. část

31. března 2010 v 21:13 | Hara Yumi ^^ 原由美 |  Části STOT
schwa! xD

"Věř mi… Nelhala bych…" Vydechla jsem po chvíli. "Já s tebou nechci bojovat. Už z toho důvodu, že to neumím a že jsi ninja oproti mně," podívala jsem se na ni s prosícíma očima plných zoufalství, ale přitom i naděje. "Jestli mi ale nepomůžeš, tak se nevzdám i kdybych měla zemřít!" Kde jsem tahle slova už slyšela? V nějakém filmu, ne?
"Naruto-kun…" vydechla tiše do země.
"Co?" Pozvedla jsem jedno obočí, uvolnila ruce a nechala kunai spadnout na zem.
"N-nic…" začervenala se. "Myslím, že by bylo rozumné prověřit to, co říkáš…" Pípla nakonec.
"Díky, Hinat! Seš skvělá!" Skočila jsem jí nadšeně kolem krku.
"D-děkuji…" Usmála se a obě jsme skočily na zem. Taky vám ten svět připadá tak jednoduchý? Jupí!
"Kiba-kun… myslím, že bychom jim mohli věřit," řekla Hinata na ještě bojující kluky. Oba se zastavili a hodili na nás nevěřícné pohledy - oba čuměli jako by spadli z višně.
"Zbláznila ses, Hinato?! To tě ta holka zhypnotizovala nebo co?!" Vyhrkl Kiba naštvaně.
"No promiň! Jen říkám pravdu!" Vykla jsem na to. Dala jsem si ruce v bok a zaklepala nohou.
"Je trochu zvláštní, aby zabil svou rodinu, a pak tu zůstal ve vesnici. Ještě se pak přátelil s Raven. Něco není v pořádku, to jsi říkal sám na začátku," Hinata změnila svůj nesmělý pohled na velmi pevný, až jsem se jí málem bála.
"A-ano, ale víš, co by na to řekla Kurenai-sensei a Shino?!" Nedal se.
"Myslím, že bychom jí to mohli vysvětlit. Když tak beru veškerou zodpovědnost na sebe," sklopila oči a položila si ruku na srdce. "Myslím, že jim můžeme věřit."
Jak Kiba, tak Keiji na ní valili oči.
"N-nemám slov…" Vydechl Keiji. "Tenhle týden ze zvláštnější a zvláštnější. Nejdřív je tu Raven, která mi věří, a pak ninjové z Konohy. To je jako ve snu, doufám, že se neprobudím," poškrábal se ve vlasech rozpačitě a usmál se.
"Dobře! Ale nejdřív je musím najít," vzdal se Kiba, pokrčil rameny a otočil se na Hinatu.
"M-myslím, že bychom je měli nejdříve najít a pak se setkat s Keijim-san a Raven-san," prohlásila nesměle Hinata.
"Jo, takže za hodinu tady na tomhle místě! Jestli jste nám lhali, osobně se postarám, abyste chcípli!" Rozhodl to Kiba a trpce hodil do země kunai. "Tak zatím čau!" Ani jsem nemrkla a už byli oba pryč.
"Ju… Je zvláštní, jak rychle změnili názor…" Promluvila jsem do ticha, otočená zády ke Keijimu.
Mlčel.
"Co kdyby to byla ale léčka?" Pomalu jsem se otáčela k němu, když jsem ho náhle uviděla hrozně blízko sebe.
Chytil mě za ramena a přitiskl ke kmeni stromu. Vyděšeně jsem na něj zírala, zatímco on mě propaloval zvláštníma očima plněnýma mnoha emocemi.
"Jaktože jsi dokázala takhle bojovat? Takhle rychle a ještě, když tě zasáhla?!" Vyjel na mě.
"J-já nevím! Dyť to pořád říkám. Mi snad nevěříš?" Uhnula jsem pohledem, protože jsem se cítila divně, když jsme byli tak blízko u sebe.
"Tys nemohla být normální člověk!"
"No a?"
"No a?! Ani nevíš, do jakých problémů ses teď dostala!" Řekl vztekle, až mě to zabolelo u srdce.
"To mi je jedno, chápeš?!"
"To NENÍ jedno, Raven! Až budeš někde ve vězení nebo hůř, tak ti to jedno už nebude!! Představ si, že tě tu mohla hodně zranit nebo i zabít! Já neměl nejmenší možnost tě zachránit!!"
"Zranila mě, bolí mě teď celé tělo, ale prostě jsem ráda, že tu jsem! Že jsem dokázala ji přinést na naši stranu!"
"Neříkej to slovo naši! To je MŮJ problém!!"
"Teď už ne, jak sis všiml…"
"Raven!! Tohle už neříkej, ani nevíš, jak mě to teď bolí!"
Nepromluvila jsem, jen jsem mu tupě zírala do očí.
Jeho výraz se začal měnit, v očích se mu zablýskla panika. "N-nekoukej takhle na mě," vykoktal ze sebe a uhnul mi pohledem.
Neodpověděla jsem. Bylo ticho.
Po chvíli si ale Keiji povzdychl, přitáhl si mě k sobě a objal mě tak pevně, jako ještě nikdy. "Promiň, nechtěl jsem na tebe křičet," vydechl a schoulil si hlavu mě do ramene.
Blbě jsem zamrkala do stromů, až jsem ho taky pevně objala. "Keiji, jsem ráda, že tu jsem," pohladila jsem po vlasech tu hromádku neštěstí.
"Ty, si zahráváš se svým životem přesně jako moje rodina. A jestli zemřeš i ty, tak už vážně nevím, jestli bych se z toho vykopal…" zabručel mi do ramene.
Zasmála jsem se.
"Co je tu k smíchu?"
"Nic, já jen, že teď ty mručíš a já to neberu nijak vážně. Pochybuji, že zemřu, když budou s námi ti ninjové," prohrabávala jsem mu vlasy.
"Co když je to past?" Pokračoval dál pesimisticky.
"Věř mi, že není. Cítím to v kostech!" Zazubila jsem se nadšeně, což bohužel neviděl. "Kdyby chtěli, mohli mě zkopat do kuličky a tebe už potom jenom vydírat," při těchto slovech sebou cuknul.
"Ju! Promiň…" pískla jsem a už se chtěla od něj odtáhnout, ale opět si mě pevně přitiskl k sobě a bradu si opřel o mou hlavu.
"Ještě chvilku, prosím…" promluvil prosebně. Vzdala jsem to a omotala ruce kolem jeho hrudi. Nasála jsem tu jeho krásnou, neidentifikovatelnou vůni a zabořila hlavu do jeho prsou.
"Kdyby to bylo na mě…" ozval se po několika minutách a pustil mě. "… objímal bych tě celý den, hrozně hezky voníš," zazubil se a nevinně se poškrábal ve vlasech.
"Právě jsem myslela na to samé," ušklíbla jsem se. "Ale taky mám jednu věc v hlavě…"
Jeho výraz mírně ztvrdl. "A co?"
"Víš… Jestli jsem byla ninja, měla bych umět nějaký ty kouzla, ne?" Přiložila jsem si prst k ústům a naklonila hlavu. Jsem to jen já, nebo vás taky napadlo, že jsem kretén, který ničí romantickou chvilku?
"Jsou to jutsu, ty kouzlo," omotal si paži kolem mého krku a pěstí mi rychle přejížděl po vlasech.
"To je jednooo… pusť mě!" Smála jsem se a rychle mu vyklouzla.
"Možná… Tak zkus třeba stínové klonové jutsu," udělal nějaký znak rukou a v tu ránu z oblaku kouře vyšel jeho klon.
"Páni… Uhm, jakže byl ten znak?" Spojovala jsem ruce do hloupých znaků, protože jsem si nemohla vzpomenout na ten pravý.
Keiji jen s úsměvem nastavil ruce.
Zopakovala jsem to po něm. "A co mám dělat teď?"
"No, je to těžké. Prostě nahromaď čakru… jako energii a snaž se ji nechat vystoupit ven. Nevím, jak to popsat, ale jestli jsi bývala ninja, mělo by to jít už skoro automaticky," povzbudivě kývl. Jistě! Automaticky, nemám ani páru, co mam dělat.
Zavřela jsem oči a hledala v sobě nějakou zvláštní energii.
Jako jehla mi hlavou projel obraz obrovských žlutých očí planoucí zlostí.
"Stínové klonové jutsu!!!"
Prudce jsem vyjekla, až jsem spadla na zadek. Vyděšeně jsem zírala před sebe a koukala na oblak kouře před sebou.
"Dokázalas to! A rovnou tři klony! Holka, tys musela být alespoň chuu - Raven! Jsi v pořádku?!" Zírala jsem na něj, jak si ke mně klekl a začal se mnou třást. Moje uši ho slyšely, ale zdálo se, jako bych ho poslouchala přes nějakou bariéru. Ty oči… co to bylo?!
"Raven!" Křikl už o něco hruběji.
"J-jsem v pořádku…" Chytla jsem se za hlavu a podívala se do země. "Asi mi neuvěříš, ale hlavou mi proletěl obraz ďábelských, žlutých očí…" Vydechla jsem stále ohromená.
"Žlutých očí? Třeba nějaká vzpomínka…" Položil mi ruku a rameno a díval se na mě ustaranýma očima.
"Možná, ale je super, že jsem udělala tři klony!" Strhla jsem ze sebe ten vyděšený pohled a obdařila ho milým úsměvem.
"To jo… Ale jedna Raven by mi stačila… No… I když…" na oko zamyšleně si projel prstem po bradě.
"Keiji! Ty zvrácený… kluku!" Strčila jsem ho jemně do ramene, ale on se jen sladce usmál. Ach, bože! Zabalte mi ho, vezmu si ho domů.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš Schwa!! This or this? ^^

Jasněě ^^
Ne!

Komentáře

1 Kaori Kaori | Web | 1. dubna 2010 v 14:24 | Reagovat

Taková slaďárna!!! Harvůne, to mi nedělej!  xDD Je to pěkný, i když je fakt, že Kibu s Hinatou přesvědčila až moc rychle. Ale chápu, že psát zdlouhavý vyjednávání může být nudný a nečtivný x)

2 Kaori Kaori | Web | 1. dubna 2010 v 14:25 | Reagovat

*nečtivý xD Píšu jak dobytek xD

3 Haruš xD Haruš xD | Web | 3. dubna 2010 v 13:19 | Reagovat

Přestav si mezitím zdlouhavé vyjednávání xDDDDD Mě zrovna tohle moc nebavilo xDDD a slaďárny jsou moje parketa, vždyť mě znáš xDDD

4 Lucik-chan Lucik-chan | Web | 7. dubna 2010 v 15:06 | Reagovat

Taková Pilcherka s ninjama v japonsku XP Ne dělám si srandu, bylo to super, ale... znáš mě, já bých se nějaké té menší úchylárně nebránila xDD

5 Haruška ^^ xD Haruška ^^ xD | Web | 8. dubna 2010 v 17:27 | Reagovat

Tak ty xDDD já tam přece nemůžu dát nějaký úchylárny xDD

6 Lucik-chan Lucik-chan | Web | 9. dubna 2010 v 13:01 | Reagovat

Nooo mmm, když jsou v tom lese, mohli by někoho načapat v křoví ne? xD Nebo najít perníkovou chaloupku a vní... to jsou jen návrhy xDD (debilní, já vím xD)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama