Práce? To těžko! - 5. část

28. srpna 2009 v 16:32 | Hara Yumi ^^ 原由美 |  Práce? To těžko!
Tak tenhle díl je slabej...vůbec mi to nešlo T-T

--------------------------------
U Kaori…

Kaori se vynořila z mocných plamenů na…hajzlech xDD. "Sam! Běž vytřít!" Rozkázala svému psovi a flákla po ní mop a kýbl.
Sam však jen zvedla hlavu zpátky k ní a dál jen civěla.
"Jak nečekané…" Vydechla otráveně Kaori. "Víš co? Jdu srát, ty vybírej prachy a až ti je dej, dej jim toaleťák aby se mě čím utřít, jo?"
"Haf!" Bafne Sam a jde k okýnku jako správný pes.
Potěšená Kaori zalezla na jeden ze záchodků a užívala si krásného nic nedělání. Po nějaké době uslyšela, jak někdo vešel. Opatrně vystrčila hlavu z hajzlu a… "HU!!!" zalezla rychle zase zpátky, když viděla tvář kluka vypadající jako jeden její známí.
"Blaf!" Štěkla Sam k chlapci, aby jí dal prachy. Dejme tomu, že se jmenuje Křeček xDDD.
Křeček vyděšeně vykulil své korálkové oči a zapískal… //*Vyděšeně se dívá na Kaori* Dobře… jinak xDD Správná verze ->// Křeček však vyděšeně civěl na psa, který tu seděl na židličce u mopedu, nechápaje, co po něm chce.
"Blbá! Blbá! Blbá!!" Třískala Kaori hlavou o mísu záchoda a vymýšlela plán. "Shiiiit…." Náhle ji však napadlo, že si vymění osobnost se Sam.
Stalo se tak, ale hned po té, co uviděla toho pěknýho týpka, třískla sebou o zem z té židle.
xDD


U Nakat…

Nakat se zjevila s kýblem v ruce před nějakou starší budovou, ze které právě spadl nápis: Půjčovna kostýmů xD.
"Do prdele…" Vydechla omámeně Nakat.
"Nakato!" Zvolal někdo za ní. Nakat rychle otočila hlavou za hlasem a uviděla vysokého staršího pána s šedými, krátkými vlasy a úchylným úsměvem. "Představoval jsem si tě trochu jinak, ale je to ještě lepší! Tak…tohle je mé království!" Objal ji kolem ramen a druhou rukou ukázal na tu polorozpadlou boudu. Zářivě se usmál a vedl ji dovnitř.
V Nakatině hlavě: ÚCHYL! Do prdele! Jsem na konci světa v rozpadlý boudě s tímhle chlapem!! Jsem snad dítě štěstěny?
"Tak tady máš koště a zatím tu zameť. Já musím ještě něco zařídit, takže kdyby někdo přišel, obsluž ho, ano? Zatím pa…" zamával jí jako buzík a odklusal.
Nakat spokojeně vydechla, že konečně nemá kolem sebe toho úchyla, a rozhlédla se kolem. Všude cosplay… "Jsem v rájii!!!!"
Svou euforii rychle odhodila stranou, protože se právě bála, aby nepřišel žádný zákazník. Vzala do ruky koště a začala odklízet tuny prachu.



U Piliky…

"Ááá.. ty jsi ta dívenka, která nám má jít pomáhat?" Usmála se milá paní na Piliku a přivítala ji obětím.
"No, nevím jestli pomáhat…" Uculila se Pilika.

"Ale jistě že ano. Mariko říkala, že se na tebe můžeme spolehnout," obdařila ji dalším milým úsměvem.
"Kdo že? Jo…asi vím, koho myslíte…" Poškrábala se na hlavě a v duchu začala Haru proklínat. "Nevěřte jí, ona kecá!"
"Tak se to naučíš, není to nic těžkého, dám na tebe pozor…" nedala se pekařka, chytla ji za ruku a prošla s ní pekárnou až na konec do velké kuchyně.
"No, když myslíte. A co mám tedy dělat?" Rezignovala Pilika.
"tady máš těsto. Musíš ho hňácat tak dlouho, až nebude lepit, ano? Sundej si prstýnky…" Slade se usmála.
Pilika na to koukala jako dítě na neznámou věc. Rýpla do toho jednou… rýpla do toho podruhé…. Nakonec to vzdala a pustila se do toho plnou silou xD.


U Shiory…

Shiory se rozhlédla po sladkých cukrátkách kolem sebe a zablýskly se jí oči. "Ne! Budu hubnout, prober se!" Okřikla sama sebe.
"Haloo! Je tu někdo? Co mám dělat?!" Zakřičela na celou cukrárnu.
"Nekřič tak!" Houkl k ní kuchař, který se právě objevil ve dveřích. "Pojď, půjdeš mi pomáhat…" kývl hlavou, aby šla za ním.
"Fajn…" špitne. "Ale varuju vás, umím vařit jenom vajíčka."
"Tady vařit nebudeš… budeš mi je připravovat mouku, dávat třesně na dorty a tak," informoval ji.

"Hu! Třešnička na konec…" zazubila se Shi. "Ale vážně jsem neschopná…"
"Mariko říkala, že se na vás můžeme spolehnout, tak v to pevně doufám. Tady zatím míchej ten pudink, jasný?"
"Hai!" Kývla Shiory a pustila se do míchání mandlového pudinku. "A kdo že je Mariko?"
"Je to prý tvá kamarádka. Říkala, že hledáš práci…" Vykulil na ni nechápavě oči kuchař, který právě dělal těsto.
"Aha… a má červené vlasy?" Chytla se za konečky vlasů, ale druhou rukou pořád míchala.
"Ano, měla…" Usmál se kuchař.
"Tak už vím, která… mimochodem…ten pudink tuhne, není už hotovej?"
"Je… jdi utřít stoly, děkuji…" kývl potěšeně kuchař a dal puding rychle ze sporáku.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mari-baka Mari-baka | Web | 28. srpna 2009 v 17:59 | Reagovat

Kaori ja se z tebe počůrám xD jdu umřit smíchy xD

2 Akimoto Takumi Akimoto Takumi | 28. srpna 2009 v 19:18 | Reagovat

Nj, další "normální" den v daigami, jak jinak, že jo?  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama