Prosinec 2007

Tak jsem zase tady!!! XD

31. prosince 2007 v 18:19 | Hara xD |  Kecy ohledně blogu xD
Huráááá!!! Konečně jsem doma u svýho kompu... myslim, že nikdo z vás není šťastnější nežli já XD
Někdo z Vás si možná všimnul, že část 39 chybí.... už jsem jí tam dala...omlouvám se za pitomou chybu, já to jen dala do jiný rubriky XD Kdybyste si zase někdo chytrej (a to není ironicky XD) všiml, že tam nějaká část chybí, napište...já si toho jinak nevšimnu XD.
Tak to je zatím ode mě všechno XD
Vaše Hara-san :)

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 47. část

31. prosince 2007 v 18:14 Gaara a jeho setkání po 8 letech
Už pomalu docházeli k domům, kde by měli přebývat děvčata s Majou a už slyšeli jemný zpěv žen a jemné bouchání do rytmu do nádobí.
"Tak, ještě doběhnu pro koření a je to hotové!" uslyšeli Majinin hlas.
U Mayuko
Maja už měla všechnu práci v kuchyni za sebou. Ženy se snažily dneska více než obvykle, takže jim práce šla od ruky, i když vařili pro celé městečko. Už stačilo běžet jen pro koření. Mayuko si oklepala zástěru, aby ven nevyběhla jako strašák, pěvně si uvázala šátek, který měla kolem hlavy a běžela chodbou pro koření.
Když zahla za roh chodby, uviděla nějaké lidi před sebou… běžela moc rychle na to, aby to ubrzdila, a tak je jednoduše přeskočila a zastavila se.
Akira si myslela, že udeřila její poslední hodinka, když viděla, jak se na ni Mayuko blíží, ale jak koukala, tak na to Maja zareagovala rychle.
"Uf… tys mi dala…" zasmála se Akira.
"Jéé… ahoj… co tu děláte?" zeptala se překvapeně Maja.
"Chtěli jsme ti jít pomoct, ale jak koukám, tak už to máte… nějak rychle, ne?" odpověděl za Akiru Naruto.
"No jo… dneska byly kuchařky moc šikovné… práce už je udělána…" usmála se Maja.
"Takže jsme tu zbytečně…" řekl Lee.
"No… jo… když tak už jděte ke stolům. Za chvíli se jídlo bude rozdávat. Zatím ahoj." Zamávala jim Mayuko a běžela pro koření.
"Em… no, tak jdeme…" pokrčila rameny Akira a zamířila si to zpátky na náměstí…

Hrozně se omlouvám...

30. prosince 2007 v 13:07 | Hara xD |  Kecy ohledně blogu xD
Hrozně se Vám omlouvám, ale můj pobyt od domova se prodloužil až do zítřka... Takže další část povídky přidám až zítra X( Ale můžu vás ujistit, že u babiček a tetiček jen píšu a píšu další části povídky =)
Takže zítra sajonara XD
Vaše Hara-san

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 46. část

28. prosince 2007 v 9:28 Gaara a jeho setkání po 8 letech
"Tak a to je konec naší prohlídky…" spráskla ruce Akira, když došli zase na náměstí.
"Máte hezkou vesnici… Mě se nejvíce líbil ten vodopád…" usmála se Sakura.
"To máš recht, ale ani ta vodní rýžová pole nebyla vůbec ošklivá… všude jen samá zeleň…" řekl Naruto. Gaara nic neříkal. Jako obvykle jen mlčel a poslouchal.
"Všechno je tu hezké…" shodli se všichni.
"A kde je teď Maja??" zeptala se Anneth.
"Je v kuchyni u Takumovo matky, Tamiko. Taku je asi štěstím bez sebe…" zasmála se Akira.
"To je pravda… jakmile vidí Maju, může se rozbrečet štěstím." Řekl Takumi, když k nim náhle dorazil.
"Takumi, co tu děláš? Nemáš náhodou dělat ty stoly?" zeptala se Akira.
"My už je máme… jdeme pomoct do kuchyně…" usmál se Takumi.
"Já chci taky!" vykřikla vesele Anneth.
"Mně by taky nevadilo, kdybych pomohla…" kývla Sakura.
"Eh… já kdybych nebyl takový tele, taky bych pomohl…" zazubil se Naruto a Akira se zasmála.
"Tak se tam jdeme alespoň podívat… Myslím, že někteří pomoci můžou a někteří nemusí…" řekl nakonec Lee. Všichni s ním souhlasili, a tak se i s partou kluků, kteří připravovali stoly, vydali do kuchyní za Mayuko…

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 45. část

28. prosince 2007 v 9:27 Gaara a jeho setkání po 8 letech
Maja seskočila dolů.
"Sestavu pět? Ale tam potřebujeme tvou pomoc!! Jsi tam přece jako hlavní tanečnice…" vrhla se na ni Kira.
"Sanaka se to naučí. Nemusí mít stejnou sestavu jako já, ať si klidně vymyslí svojí…" odpověděla ji s úsměvem.
"Tak fajn…" kývla Kira a běžela za ostatními.
"Páni… když si vzpomínám, když jsem bojoval s Haku a Kakashi se Zabuzou, jak nám říkali, jak vypadala vesnice vody… a jak vypadá teď… No velký pokrok!!" vykuloval oči na vesnici Naruto.
"To je pravda… ještě před pěti lety to tu bylo jako smetiště… Lidé se neměli rádi a měli k sobě navzájem odpor. Po dvou letech se naše obydlí zlepšilo díky pár lidem, kteří ale už nejsou… Pak přišla Maja a je to takové, jaké to vidíte…" mluvila Akira jako průvodkyně.
"Tak já vás na chvilku opustím… Musím běžet pomoci do té kuchyně." Usmála se Maja a běžela za svými lidmi…
"Ona takhle pracuje?" zeptal se Naruto.
"Ano, Maja není ani Hokage ani Kazekage, pořád říká, že je stejná jako my všichni ostatní… Já jí to sice nevěřím, ale ona stejně pracuje jako my všichni, a možná i víc… Pořád rozhlašuje, že všichni lidé jsou si rovni a také by se podle toho měli chovat… Myslím, že tahle myšlenka je moc dobrá…" usmála se Akira.
"No nic, ukážu vám naši skromnou vesničku…" dořekla větu a vyrazila kupředu…

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 44. část

28. prosince 2007 v 9:26 Gaara a jeho setkání po 8 letech
Když Mayuko zpozorovala, že už zřejmě nikdo nechybí, začala k lidem mluvit…
"Takže jistě jste si všimli, že já a moji kamarádi jsme již dorazili z naší cesty. A ti všímavější si i všimli, že nejdeme sami… Jdou s námi velmi dobří ninjové z dvou různých vesnic… Sabaku no Gaara neboli Lord Kazekage z vesnice ukryté v písku a jeho sourozenci Temari a Kankurou, a pak moje maličká nová učednice Anneth. Dále z vesnice ukryté v listí k nám přišel Lord Hokage Naruto Uzumaki a jeho přátelé Sakura Haruno a Rock Lee. Pak je tu ještě moje babička, Rieko, ale tu vám myslím představovat nemusím. Tito lidé jsou našimi hosty, tak doufám, že bude vše dobře probíhat, ale to vám říkat nemusím, jste dost šikovní na to, abyste to věděli i beze mě. Ale proto jsem vás nesvolala…" spráskla ruce a usmála se.
"Chci vám říct, jak dnešní den bude probíhat… Pokud s tím budete souhlasit… Jak všichni už víte, na naší zemi neútočila písečná vesnice, ale nám známí Kaito. Je mi hrozně líto, že se to muselo stát, ale je to tak… však… Dneska nechci, abychom se připravovali na boj a neustále si říkali do kola, že bude krvelačná bitva… Dneska chci, abychom oslavili příchod našich hostů. Proto bych ráda udělala večer menší párty. Souhlasíte?" Zeptala se Mayuko a všichni zavýskali.
"Party?" zašeptala Sakura potichu.
"Uvidíš…" mrkl na ni Takumi a usmál se.
"Tak jsem ráda, že souhlasíte… jako obvykle bude před tím krátké představení, takže bych ráda, aby moje taneční skupina nacvičila sestavu číslo pět,šest a deset, ano? Díky. Takže večer je v pořádku. Za chvíli bude dvanáct… uděláme velkou hostinu pro všechny ve vesnici, bude se odehrávat tady, na tomto náměstí… silní přinesou stoly a ostatní pomohou v kuchyni. Já se k vám přidám o chvilku později. Akiro?" Otočila se ke své učednici.
"Ano?"
"Ty provedeš Gaaru a ostatní vesnicí. Myslim, že je tu docela na co koukat. I když s jejich vesnicí se měřit nemůžeme. Děkuju ti." Usmála se Mayuko.
"A odpoledne?" zeptal se jeden z davu.
"Ach, jistě… to já budu mimo toto město, budu na severu vesnice, kde potřebují mou pomoc. Přes odpoledne není žádný program…" odpověděla mu Maja. Všichni lidé kývli.
"Tak to je pro dnešek vše. Díky. Zatím ahoj." Zamávala lidem a ti se začali rozcházet…

Dneska odjíždím...

27. prosince 2007 v 9:30 | Hara xD |  Ostatní moje žvásty xD
Lidíškové, dneska jedu k babičce a přijedu až v sobotu... poprosila jsem 2 kamarádky, aby se mi o blog staraly, takže doufám, že si mých vzkazů všimnou... (Když tak je budu obvolávat jako divá XD) co budu pryč by měli nabít 3 díly ... dneska večer a zítra... Takže teď se můžeme všichni modlit, že si mýho mailu obě dvě holky všimnou a splí to, co jsem po nich chtěla XD
Zatím nashledanou....
Vaše Hara - san =)

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 43. část

27. prosince 2007 v 9:20 Gaara a jeho setkání po 8 letech
"Jasně… dneska jsme akorát opakovali…" usmála se Maja.
"Jo, Mitsuko, večer za vámi přijdu… trošku si popovídáme…" otočila se k ženě a usmála se na ni.
, Je to ještě takové malé pískle… může jí být tak maximálně osmnáct… A chová se jako by byla nějakej Kage… ´ říkala si pro sebe Mitsuko.
"Je mi devatenáct, a brzy mi bude i dvacet, Mitsuko…" skočila jí do přemýšlení Maja. Mitsuko se zúžili panenky. Jak mohla vědět na co myslí? Mayuko ale nějak dál na ni nereagovala, a tak se jen usmála, zvedla ruku na pozdrav a s ostatníma odešla…
" Jůůů… to bylo úža! Úplně jsi tu čarodějnici dostala!!" vykřikla Sanako.
"Uh? Čarodějnici? Vždyť nevypadala tak zle… moc to přeháníte…" usmála se Maja.
"Jak myslíš… ale já si vím své… kam máme namířeno?" zeptala se zvědavě.
"No, taky bych to rád věděl…" přitakal Naruto.
"Chci všem vyhlásit průběh dnešního dne…" oznámila jim Mayuko.
"Aha…"
Když došli do prostřed náměstí, Maja vylezla na dřevěný sloup a podívala se kolem. Ti, kteří je zpozorovali, se už začali scházet kolem. Mayuko soustředila svou čakru do nohou a náhle se ze sloupu vytyčila větvička, která rostla a rostla, až vyrostla do úrovně Majininy ruky. Hned na to se konec větvičky změnil na malou píšťalku, kterou si Maja utrhla a přiložila k ústům.
"Kéž bych mohl být tou píšťalkou…" prohlásil zasněně Taku a všichni se začali smát.
Maja na píšťalku začala hrát. Ozval se velmi jemný, ale přesto hlasitý zvuk… Jakmile ho lidé uslyšeli, nechali svou práci prací a běželi na náměstí…

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 42. část

26. prosince 2007 v 12:50 Gaara a jeho setkání po 8 letech
"Podívám se na to…" odpověděla Mayuko.
"Em… Majo? Kdo jsou tito lidé?" ukázala Sanako na Gaaru a ostatní.
"Ah, málem jsem zapomněla… Vážení lidé, představuji vám dva vážené lidi - Kazekage Sabaku no Gaara a Hokage Naruto Uzumaki." Jakmile vyslovila jejich jména, všichni s překvapením zírali na ty dva.
"Pak dále tu jsou: Sakura Haruno, Rock Lee, Temari, Kankurou, Anneth - moje nová učednice a Rieko Inoue - moje babička… Přišli nám na pomoc…" domluvila větu.
"Velice nás těší…děkujeme za vaši pomoc… myslím, že bude potřebná, i když Maja je silná bytost…" usmál se Kisho (starý muž)…
" Nepřeháněj, Kisho…" zrudla Maja.
"Kdyby přeháněl, řekl by to jinak…" řekl Taku.
"No to je teď jedno! Pojď vyhodit tu zatracenou ženskou, já z ní mám děsný nervy!!" Sanako chytila Maju za ruku a vedla ji hřiště. Ostatní se šli podívat také.
"Ehm… kolik Maja trénuje dětí?!" vyhrkl ze sebe Naruto a tím to Gaarovi usnadnil, protože se chtěl zeptat na to samé.
"Tohle není trénink boje… i když Maja také trénuje boj, ale teď jdeme na tancování… je to někdy víc náročné než trénink, to vám řeknu, ale je to mnohem větší zábava…" odpověděl jim Takumi.
Na hřišti
"Jste tak nemožní, nebo to jenom hrajete? Jasně jsem vám ukazovala, jak máte ty kroky dělat!!" zařvala na ně Mitsuko (manželka pekaře).
"Když vy nás to učíte jinak než Maja!! Do háje už aby tu byla!!" řekla Kira skrz zaťaté zuby.
"Vy tu Mayuko máte nějak rádi… docela bych ráda věděla, v čem je tak dobrá…" ušklíbla se Mitsuko.
"Neboj, hned se to dozvíš…" ozvala se Maja za jejími zády. Zrovna s ostatními doběhli k hřišti, takže se jí zrovna Mitsukina mluva hodila.
"Majooo!!" zavýskli teenageři a s plnou energií se postavili.
"Nazdááár!! Tak jdeme na to?" mrkla na ně Maja a stoupla si před ně. Majininy učni si stoupli úplně dozadu, aby mohli kontrolovat ostatní a Maja spustila hudbu (Všechny různé písničky od hip-hopu… pokud někdo chcete… ráda vám nějaké pošlu na mail nebo na ICQ, stačí jen říct ;)). Hudba se různě měnila a tak se měnili i pohyby dětí. Tancovali všichni úplně stejně… i když to byli velmi komplikované kroky…
Mitsuko a i ostatní na ně koukali s otevřenou pusou. Jsou úplně skvěle sehraný!
Asi po hodině Maja ukončila trénink.
"Dneska by to stačilo… mám tu hosty, ať se tu nenudí…" usmála se Maja a rozpustila dav dětí.
"Nudit? Děláš si legraci?" vyprskl Naruto…

Diskuze...

26. prosince 2007 v 10:46 Diskuze
Twe...já koukam na blog a najednou jsem si všimla, že rubrika s Diskuzí je prázdná... takže vám ten nějakej článek přidávám... Takze dejme se do diskuze v komentářích XD...

Psát se bude dál!! :)

26. prosince 2007 v 10:30 | Hara xD |  Kecy ohledně blogu xD
Tak jsem se rozhodla, že i když vás je snad jen 6, tak budu povídku psát dál :)) Doufám, že jste rádi, protože jsem dokonce i nakreslila portrét Maji... moc se mi nepovedl, protože nejsem zrovna zdatná malířka :( ...nedokázala jsem holt nakreslit Majinu krásu, ale stejně se na ni podívejte :))

Mrzí mě to... :(

24. prosince 2007 v 22:52 | Hara xD
Ehm... víte... já nepatřím mezi lidi, kteří se jen usmějou, když je někdo urazí... Nesnáším křivdu, lži a hádky a podle toho se taky chovám. I když mí přátelé si myslí opak... myslí si, že jsem hrozně flegmatická bez náznaku citů... Pořád se prý jen směju, utahuju si z ostatních, neberu ty lidi, kteří umí jen chlastat a kouřit... prý jsem pořád zasněná a nikdy neukážu to, co doopravdy cítím... Když mi někdo vypráví něco smutného, ani to semnou nehne... V lásce to bylo to samé... nikdy jsem k nikomu necítila žádnou velkou tohou (akorát k jednomu člověku jsem cítila něco víc, ale ten už je zamnou :( ...) a ani nic podobného. Vím, to, co Vám tady vykládám je hrozná hloupost a myslím, že jste to ani nečetli... Tenhle článek se má týkat toho příběhu, který píšu, takže bych ráda, abyste si to přečetli...
Prostě jsem chtěla říct, že pro všechny lidi jsem taková necitelná... ano, přiznávám, že moc lásky neprojevuju... ale řekla bych, že je to spíš ze srachu, že mi někdo ublíží... Víte, Mayuko není jen vymyšlená postava, kterou vytvořila má fantazie... Je v ní ukryto i kousek mě... Vlastně, v té povídce popisuju vše, co bych dělala, kdybych byla na Majinym místě já... Maja je povahou hodně podobná mě... Nechce, aby ji dál bylo ubližováno, a určitě by nedopustila, aby bylo ubližováno jejím přátelům... vím, co asi tak teď říkáte: Pche! Ta toho nakecá!! Kdyby před ní něco hnusného stálo, vzala by nohy na ramena a nechala by kamarády kamarádama... Není to tak!! A tím jsem si jistá... neznáte mě... Nejsem člověk, který má spoustu přátel... Já si přátele pečlivě vybírám... A popravdě... Mám jen 2 dobré kamarádky a pak pár kamarádů a kamarádek buď ze školy, nebo z mé bývalé třídy, kterou jsem opustila ve 3. třídě...
Ale zpátky k tomu, co Vám chci říct... Koukala jsem na aknketu... někdo hlasoval, že se mu jeho povídka nelíbí, vím, že některým z vás ano, ale v anketě moc lidí nehlasovalo... a i ten jeden hlas pro mě moc znamená.... A dost mě to zabolelo... Protože jestli je trapná ta povídka, tak jsem trápná i já.... Přemýšlím, jestli mám vůbec ještě dál psát... Proč makat a vymýšlet každý den další části, když si toho někdo neváží...?? Prosím, chtěla bych vědět VÁŠ názor... ten člověk si ztěžoval jak na mou stránku, tak na povídku, tak na vše ostatní, ale komentář nenapsal... Napíšete ho Vy??

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 41. část

24. prosince 2007 v 12:20 Gaara a jeho setkání po 8 letech
Jako obvykle - co byste mohli čekat od Majiných učňů? Hudbu!! Takumi je jediný z učňů, který umí ovládat čakru tak, aby ji roznášel i s hudbou po okolí jako Maja a toho ostatní také využívaj…
"No clouds in my story. Let it rain…" spustil Takumi (známá písnička Umbrella od Rihanny… viz. video dole XD.... nemohla jsem se rozhodnout, kterou tam dát, ale protože jsou v deštné vesnici, rozhodla jsem se pro Umbrellu XD A jsem líná vám jí sem překládat… najděte si ji na webu, jestli jste zvědaví, jaký je její překlad, j? Ten překlad ani teď není důležitý… je to spíše o fantazii než o tom, co se tam zpívá…).
Mayuko položila Anneth na zem, protože už chtěla jít po svých a přidala se ke zpívání svých učňů… Mávla rukou a zpod země se vytyčily japonské deštníky. Ona a všech pět učňů je uchopili do rukou a tancovali naprosto stejně…
Ve Vesnici ukryté v dešti…
"Slyšíte to?!" křičeli šťastně lidé přes sebe.
"Maja a ostatní se vrací!!!!!!!" zavýskla jedna z lidí a ostatní zajásali. Když viděli Mayuko a její učně, rozzářili se a netrpělivě čekali než příjdou. Pozornější si i všimli, že nejdou sami, ale mají za sebou ještě mnoho lidí… kdo to jen je??
Zpátky u Mayuko…
Maja přestala zpívat ze dvou důvodů: za prvé - už končila písnička a za druhé - chtěla se přivítat se svými přáteli…
Všichni došli do vesnice, kde je všichni obklíčili.
"Majooooooooooo!!!!!!!!" vyřítil se z davu Taku (mladý a malý, ale velký obdivovatel Maji) a skočil na ni, až ji svalil na zem. Byl o hodně menší než Maja, protože mu bylo jen dvanáct let, ale jemu to nějak nevadilo a doufal, že Maje také ne.
"Ahoj, Taku… Tak co? Jak to tu probíhalo za těch pár dní, co jsme tu nebyli?" usmála se Maja a vstala.
"Slečno Majo, chtěl bych akorát podotknout, že zlobí jeden pekař z Travnaté vesnice… A pak ještě jsem dostal zprávu ze severu naší země, mají tam jeden malý problém, ale chtějí, abyste ho vyřešila vy osobně…" promluvil jeden starý muž.
"Pekař z travnaté vesnice? O něm slyším poprvé…"
"Přišel, zrovna když jste odešla, slečno…"
"Co jsem ti říkala s tou slečnou?" zasmála se Maja. "Tak já ho později navštívím… a ta část našeho severního území? Hm… tam jsem moc nebyla… Tak teď toho lituju… Tam mě neznají… S čím je problém?"
"Jedna třída dětí prý hodně zlobí… chtějí pomoct od tebe, ale prý už skoro ani nedoufají, že je někdo srovná… A omlouvám se za tu slečnu, Majo…"
"V pořádku. Tak já se o to postarám…"
"Majo! No konečně seš tu!! Potřebujeme záchrannou ruku!!" vyšla z davu Sanako.
"Sanako? Co ty tu děláš? Nemáš mít teď náhodou trénink?" vykulila na ni oči. Sanako byla vzorná, nikdy trénink nezmeškala…
"Já za to nemůžu, když nás teď trénuje nějaké tele z travnaté vesnice… Ta ženská je manželkou toho pekaře…děs běs!" odfrkla si Sanako…

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 40. část

23. prosince 2007 v 10:26 Gaara a jeho setkání po 8 letech
Druhý den
Maja se zhluboka nadechla a… : "VSTÁÁÁÁÁVAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAT!!" zařvala z plných plic. Naruto a Rinako se tak lekli, až vylítli z postele a stáli v pozoru. Maja se začala smát. "Přesně tak, kluci…" dodala.
"Vyrážíme, ať tam jsme do jedenácti!" usmála se Maja, vzala Anneth na záda a šla kupředu…
Ostatní rychle mazali za ní. Gaara se pořád ještě neprobral ze včerejška, a tak šel trošku rozpačitě za nimi…
"Počítám, že když půjdeme tímto tempem, tak tam budeme už v půl jedenácté…" přemýšlela Mayuko nahlas.
"Myslíš? Je to ještě docela daleko a už je osm ráno." Podíval se na slunce Rinako.
"Já nemyslím, já to vím, Rinako. Anneth mám na zádech, takže to nebude problém…" usmála se Maja.
"Pravda! Tak kupředu, ať tam jsme v deset!!" řekl povzbudivým hlasem Takumi.
"Dobrý přístup, Takumi…" usmála se Mayuko a náhle všichni přidali do kroku…
Po 2 hodinách (10:00)
"Tak ještě tenhle kopeček a jsme tam…" řekla Mayuko a podívala se před sebe. Její učni se ušklíbli, vyměnili si pohledy, kývli na sebe a spustili…

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 39. část

21. prosince 2007 v 16:33 Gaara a jeho setkání po 8 letech
"Kdy budu mít za co, aby ti mohl poděkovat, co?" ušklíbl se Gaara.
"Asi nikdy…" zasmála se Maja.
"Čekal jsem to…" řekl Gaara s úsměvem. Maja ale nějak neodpověděla. Jen mu vyhrnula vlasy a podívala se na znak, který měl na čele. Gaara překvapeně nic neříkal.
"Pořád máš ten znak? Proč? Já myslela, že jsi ho tam měl proto, že jsi nepoznal lásku…" řekla Maja po chvíli.
"To je pravda… já zatím poznal jen přátelství…" odpověděl jí "a jak ty to vlastně víš? Já ti nic neříkal o tom…"
"Ehm… pamatuješ si, jak sis v šesti hrál s malou holčičkou s míčem?" zeptala se nejistě.
"Tos byla ty? Já jsem myslel, že jsi mi byla v těch jedenácti povědomá, ale myslel jsem, že to byl jen sen…" vykulil na ni oči.
"Já taky chtěla, aby sis to myslel. To jsem zrovna měla problémy s obyvateli, takže jsem zase musela do vesnice ukryté ve sněhu."
"Aha… viděla jsi mě ještě někdy a já o tom nevěděl?" usmál se Gaara.
"Ne, ne…"
"Tak fajn…"
Mayuko ho políbila na čelo, kde měl znak a pak se usmála. Gaara byl tak překvapenej, že se ani nehnul…
"Políbení na bolístku…" usmála se Maja. "Tak dobrou noc, Gaaro." Vstala a šla k ostatním si lehnout…

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 38. část

20. prosince 2007 v 19:15 Gaara a jeho setkání po 8 letech
"No počkej!" smál se Gaara, vylezl z vody, vyždímal si alespoň trochu oblečení a běžel za ní. "Já nechcu do vody!!" otočila se Maja, pak se zase obrátila zpátky a utíkala. Běžela mezi stromy a smála se. Gaara jí byl v patách. Najednou ho něco napadlo…
Maja běžela cik cak mezi stromy a koukala se po Gaarovi. Byl jí v patách. Maja se nepřestala smát a slyšela, že Gaara se taky směje.
"A mám tě!" chytil ji Gaara, když Maja míjela jeden ze stromů, za kterým stál. Vzal jí do náruče (jako v těch pohádkách princ princeznu XD), aby nemohla utéct a šel s ní k vodě.
"Néééé… já nechcuuu do vody…." Smála se Maja a kopala nohama. Gaara došel k jezírku. Maja se na něj dívala jako malé štěně. Gaara se až musel smát.
"Já nemůžu… když na mě tak koukáš, tak tě tam nemůžu hodit…" smál se Gaara a už jí chtěl pustit, ale Mayuko se schválně převážila a oba spadli do vody. Maja se vynořila a dostala záchvat smíchu.
"Hej! To už je po druhý!" nepřestával se smát Gaara. Maja jen pokrčila rameny a pocákala ho vodou a vylezla ven.
"A jsem mokrá…" prohlásila Maja a držela se, aby nevybuchla smíchy.
"No jo… to je zvláštní, co?" snažil se tvářit překvapeně a smál se.
"A ty seš taky mokrej… to je ale divná náhoda…" koukla Maja na Gaaru, který zrovna vylezl z vody.
"Hmm…" řekl akorát Gaara, jelikož neměl slov. Mayuko mávla rukou a náhle byli oba suchý.
"A jsme zase suchý…" usmála se.
"Jo, díky…"
"Není za co…" sedla si trošku unaveně zase ke stromu.

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 37. část

19. prosince 2007 v 19:42 Gaara a jeho setkání po 8 letech
Sedla si ke stromu a opřela se o něj. Koukala na nebe plné hvězd a vzpomínala.
"A já myslel, že jsem na tom špatně…" promluvil Gaara, který se objevil sedící na větvi nad Majinou hlavou.
"Tys taky neměl moc hezký život, ale je to za námi… já bych to neřešila…" usmála se Maja. Gaara seskočil ze stromu a sednul si k ní.
"Tak tys mě prý viděla ještě před pěti lety…" řekl a usmál se.
"Ty už to víš? Ten Kankurou je velkej kecal…" zasmála se Mayuko.
"Díky…" Maju to docela překvapilo, co Gaara teď řekl. Čekala, že teď bude kázání, že to měla říct a tak…
"Ehm… není za co…" poškrábala se na hlavě a usmála se.
"Já si myslim, že je… jinak bych tu asi nebyl…"
"Tak by ti ho vrátila Chiyo-san. Ale ta ho umí vracet jen za svůj život. A tak jsem to udělala já. Rieko mě nechtěla pustit, ale já jí zdrhla." Zasmála se Maja a šla k malému jezírku.
"Ta musela být naštvaná…" plácl se do čela a smál se.
"Taky že jo… ta měla ze mě dost…" klekla si ke břehu a podívala se na svůj obraz ve vodě.
"Myslíš, že ten obraz ve vodě je jiný než ty?" usmál se Gaara a došel k ní.
"Já ti ani nwm… je rozmazaný…" podívala se na Gaaru, který stál u břehu, a vstala.
"Rieko říká, že jsi taková mrška… řekla to těsně před tím, než usnula…" podíval se na sebe do vody a ušklíbl se. Maja stála za ním a chtěla chytnout záchvat smíchu, protože jí zrovna teď něco napadlo, ale ovládla se. Jen se potichu smála.
"Možná jsem…"
"Možná…" řekl Gaara. Maja se už neudržela a jemně Gaaru shodila do vody. Dostala takový záchvat smíchu, až si klekla na zem. Gaara vyplaval a nadechl se. Maja se na něj usmívala jako andílek.
"Myslim, že babička měla pravdu…" zasmála se. "O-ou… rači zdrhám…" chytla výtlem a běžela se schovat za strom…

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 35. část

18. prosince 2007 v 21:35 Gaara a jeho setkání po 8 letech
Takumi rychle odvolala obrazovku a všichni začali předstírat, že spolu mluví o něčem úplně jiném. Mayuko a Rieko přišli.
"Nejsem tak blbá, lidi." Zasmála se Maja.
"Promiň, ale zkusit jsme to museli…" pokrčil rameny Akio a usmál se.
"Já vám to za zlý nedávám…" usmála se Maja.
"Jsem jenom já tak utahaná, nebo jste všichni?" zeptala se babička a zívla. Anneth zívla hned po ní a opřela se unaveně o Gaaru. Gaara ji pohladil po vlasech. Mayuko přiskočila k Anneth, vzala ji a dala do (jak to mám sakra nazvat?? XD Spacáku?? XD) spacáku.
"Myslim, že nejste sama, Rieko." Řekl Naruto a protáhl se.
"Ano, ale nejdřív bychom chtěli vědět, co se to děje…" řekl rychle Akio.
"To jsem mohla čekat…" zasmála se Maja.
"Jak jste asi postřehli, tak jsem nebyla taková, jakou mě teď znáte… Gaara ví, o čem mluvím… před osmi lety jsme se viděli ve sněhové vesnici - v mé rodné vesnici. Ale od začátku… Já mám v sobě démona sněhu. Vždy za 365 let se reinkarnuje do nějakého člověka. A ještě před mým narozením všichni věděli, že to budu já, jelikož byla moje maminka silná bojovnice… nejsilnější z vesnice a démon vyhledává obvykle silné lidi, aby měl ještě větší moc, a tak se obyvatelé rozhodli, že mě musí zabít hned po narození, protože všichni věděli, že démon nebude ve mně, ale já v něm. Jak jsem se narodila, nabrala jsem ohromnou moc a ani oni mě nedokázali zabít. Moje matka a otec pomáhali obyvatelům… A tak jsem je prostě zabila…" řekla trošku ledovým hlasem. Všichni byli úplně mimo. Jen Gaara na ni koukal s pochopením…
"Ale démon si svého otroka, tudíž mě, vybral špatně…" mluvila dál…
"Ano… Maja je velmi silná osobnost. Démon jí nedokázal ovládnout. Když to tak řeknu, tak v Maje žije Majinina duše - tudíž oheň a duše toho démona a to je sníh. A když spojíme oheň a sníh…" mluvila za Maju Rieko.
"Vznikne voda…" dopověděl Gaara.
"Přesně tak… Takže Maja ovládá vodu. A musím říct, že velmi dobře." Usmála se Rieko…

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 36. část

18. prosince 2007 v 18:54 Gaara a jeho setkání po 8 letech
"Ale zpátky… od té doby se mě všichni pokoušeli zabít… kdo mi zkřížil cestu, čekal ho hrozný osud…" mluvila dál Maja.
"Po pravdě jsem asi nejvíc měla ráda trhání končetin…" zasmála se Maja.
"No nic… heh… jeden čas jsem i utekla do písečné vesnice, ale zase mě vyhledali, takže jsem zase mazala zpátky… seznámila jsem se s Tamarou, která byla až do mích 11 let moje nejlepší kamarádka. Potom ale co ji uvěznili, jí dali lepší nabídku a tak se i ta mě pokusila zabít… bez úspěchu… to taky Gaara, Temari a Kankurou sami viděli. Věděla jsem, že jestli to tak půjde dál, tak mě za chvíli nebudete vidět jako holku, ale jako opravdového démona. A tak jsem vyhledala Rieko - moji babičku, která mě cvičila až do 16 let. A od 16 let jsem přišla do vesnice ukryté v dešti." Usmála se Maja.
"Aha…" pronesli ostatní.
"Tos moc hezký život neměla…" pronesl Takumi.
"Možná, ale už jsem se z toho vyhrabala…" usmála se Maja.
"A co to bylo s tím záchvatem bolesti? To jsem u tebe neviděl…" zeptal se Gaara.
"Jo… myslíš tohle?" řekla Maja a vyhrnula si rukáv, kde u zápěstí na pravé ruce měla stejný znak, jako má Gaara na čele…
Gaara neměl slov.
"To mám od malička. Dala mi to na ruku matka, ještě než zemřela… tím mi taky pomohla… lépe se mi démon ovládá. Je to taková pečeť… ale když na ni někdo soustředí čakru, tak to šíleně bolí. I ty lístky mi pomáhají dobře regulovat čakru, abych jí nějak nedávala do boje moc…"
"A proč zrovna znak lásky?" zeptal se Takumi.
"Tak to se zeptej mojí mámy…" zasmála se Maja. " Myslím, že kvůli tomu, že ten démon neví, co je láska… nebo nějaká mateřská láska… já fakt nevím…" pokrčila rameny.
"Aha, tak já mám jasno…konečně se mi bude dobře spát…" řekl Rinako a lehnul si. Ostatní jen kývli a lehli si taky. Mayuko se jen usmála, vstala a namířila si to trochu dál od nich…

Setkání po 8 nebo 4 letech?? 34. část

16. prosince 2007 v 17:46 Gaara a jeho setkání po 8 letech
U Mayuko
"Tak fajn…" vyndala jeden lístek z rukávu, kde je měla připevněné gumičkou.
"Na to, že je nepoužíváš, je máš stále při ruce, co?"
"Ne, jen jsem čekala, že je budeš chtít vidět, tak jsem si je vzala…" usmála se Maja a dala si lístek mezi prsty. Stínové klony se připravili na výprask (! XD).
"Stínový dech…" zašeptala Maja a hodila na jednoho klona lístek. Klon se snažil utéct, ale té rychlosti neunikl. Stalo se to, co se stalo s Tamarou - rozpadl se na kaluž krve…
"Výborně! Další…"
"Jasně…" Mayuko vytáhla další dva a rozložila je jako karty.
"Šihorigi no jutsu! (pozor! Tohle jutsu nehledejte… je vymyšlené XD to slovo je sice jako skutečné ale to jutsu ne XD)" hodila oba dva lístky na klona. Lístky se rozletěli do dvou stran a udělali kolem něj čtverec. Čtverec chvíli modře zářil, pak se ale rychle zúžil do malé tečky… veprostřed klonova těla (jestli to někdo nepochopil, tak ho prostě rozřízl vejpůl… Toho jutsu je přeloženo do češtiny jutsu sekání do 4 stran).
"Skvělí! Poslední…"
"Tantó no jutsu!" hodila tři lístky, které se usadili nad hlavou klona. Lístky se změnili v deset dýk, které si to namířili dolů přímo na klona… (Zase- přeloženo do češtiny je to jutsu dýk…)
"Skvěle… ostatní zvládáš stejně dobře, předpokládám…" řekla Rieko.
"Jasně…" mrkla na ni.
"Tak myslím, že cvičit už nepotřebuješ… tak proč tu ještě jsem?" zeptala se a chtěla už zmizet.
"Tak pojď s náma a pomož nám… nemůžeš se pořád stranit lidí, ne?" usmála se Maja a vedle ji za dětmi.
"Ale pod jednou podmínkou…"
"Jo… já vim… budu mít pusu zalepenou, co se týče tvé minulosti a tak…" řekla to za ni Rieko. "Přesně tak. Tak pojď." Usmála se Maja a šla za svými přáteli…